Změna klimatu rozšiřuje a prohlubuje už existující nerovnosti a humanitární krize na naší planetě

Změna klimatu také rozšiřuje a prohlubuje již existující nerovnosti. Od 70. let minulého století se 90 procent klimatických katastrof odehrálo v rozvojových zemích. A i podle zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) z roku 2022 jsou chudé země a oblasti klimatickou změnou v budoucnu ohroženy nejvíce. 

Klimatická krize je nejen ekologickým, ale také významným lidskoprávním a humanitárním problémem lidí na celém světě. Její dopady jsou rozsáhlé a devastující. Ohrožují základní lidská práva včetně: 

•  práva na život,  

• zdraví,  

• potravinovou bezpečnost,  

• přístup k pitné vodě, 

• k bydlení a důstojnému živobytí.  

Vlny veder

Jednou z hlavních změn klimatu je neustálý růst teplot. Už dnes trpí řada oblastí světa vlnami veder, které ohrožují místní obyvatelstvo. Například v Pákistánu vedla extrémní vedra k četným zdravotním problémům, jako jsou křeče, úpal či zhoršení chronických onemocnění. Řada lidí pak kvůli vedrům zemřela. Vedra také zhoršují kvalitu vzduchu, což ohrožuje právo na zdravé životní prostředí.  

Sucho a potravinová krize

Rostoucí teploty mají za následek častější sucha, která mají významný dopad na dostupnost potravin. Na jihu Madagaskaru po sobě jdoucí roky sucha (v kombinaci s ničivými cyklóny) vážně ovlivnily úrodu a přístup k potravinám. To způsobilo akutní potravinovou a výživovou krizi, kvůli které tisíce dětí vážně onemocněly a celé rodiny se ocitly v extrémní chudobě. 

Podobná situace dnes panuje také v Angole, kde tradiční pastevecké komunity trpí nedostatkem vody a potravin. To vede k vážné potravinové nejistotě a podvýživě – zejména mezi staršími lidmi a dětmi. Mnoho rodin bylo nuceno uprchnout do sousední Namibie, aby přežily. 

Deště a onemocnění

Klimatická krize s sebou ale naopak přináší i zvýšené deště. Ani ty nejsou výhra, protože vedou k vyššímu počtu onemocnění přenášenými hmyzem, jako je malárie a horečka dengue. V Konžské demokratické republice způsobuje malárie ročně čtyřikrát více úmrtí než konflikty, meningitida, cholera, spalničky a respirační choroby dohromady. 

Požáry a migrace

Změna klimatu stupňuje také intenzitu požárů. Když v srpnu 2023 zasáhly ničivé požáry severořecký region Evros, zahynulo 19 lidí – pravděpodobně migrantů a uprchlíků. To ukazuje na dva klíčové problémy – změnu klimatu a nedostatečný přístup k bezpečným a legálním cestám do Evropy. 

Změna klimatu ale vysidlování podporuje, protože s sebou přináší například hurikány, cyklóny a záplavy. Ty ničí obydlí lidí, způsobují úbytek zemědělské půdy, lidem přinášejí ohrožení na životě a zranění i infekční onemocnění včetně cholery. Už teď jsou miliony lidí kvůli změnám klimatu v pohybu. 

Konflikty

Na území Sahelu v subsaharské Africe přispěly klimatické změny k nerovnováze mezi půdou, kterou mají k dispozici chovatelé dobytka, a půdou, kterou mají k dispozici zemědělci. Soupeření o zdroje a neschopnost úřadů vyjednat přístup k půdě vyústily v konflikt mezi oběma skupinami, což přispělo k násilí a nejistotě v celém regionu. Konflikt je také opět jednou z příčin vysídlení lidí. 

Zvyšování hladin moří

Klimatická krize dopadá silně také na obyvatele pobřežních oblastí, kteří jsou kvůli zvyšování hladiny moří často nuceni opouštět své domovy.

Příkladem je Kiribati, ostrovní země, která se potápí. Souostroví se nachází uprostřed Pacifiku, zhruba napůl cesty mezi břehy Austrálie a Mexika. Tichomořské ostrovy patří k těm nejzranitelnějším místům na planetě, co se klimatických změn týče. Ty způsobují, že lidé přicházejí o své domovy, půdu, a tedy i obživu. Kiribati bude dle odhadů do roku 2030 potřebovat o 50 % více potravin, aby uživilo své obyvatele.  

 Mezi zasaženými jsou i původní obyvatelé Austrálie, kteří žijí na ostrovech v Torresově průlivu. Stoupající moře postupně zaplavuje jejich domovy, úrodnou půdu i místa, kde pohřbívali své předky. 

Klimatická krize je zároveň humanitární krizí a krizí lidských práv 

Je nezbytné, aby státy světa včetně České republiky přijaly účinná opatření a zabránily dalšímu zhoršování situace. Klimatická opatření ale musí zahrnovat ochranu nejzranitelnějších skupin a zajistit, že přechod k bezemisní energetice proběhne spravedlivě a bez porušování lidských práv.